Referát - Přírodopis - Ramapithecus
RAMAPITHECUS
110 - 120 cm vysoký, klátivá chůze po dvou, menší tlupy (asi 5 členů), všežravec, (je schopen sebrat kámen ze země a hodit na strom, aby si shodil nějaké ovoce)
Zřejmě už přímý opičí předchůdce lidí z časů asi před 15 milióny lety. Vegetarián-sběrač, nevysoký, metrový lidoop. Stopy po něm byly objeveny v Indii a ve východní Africe. Sběrem plodů a semen počala ramapitékova ruka nabývat na obratnosti. Jinak řečeno , zdá se, že ramapitékové se už uměli pohybovat po zadních končetinách, čímž si přední uvolnili k jiné činnosti. Nálezy z Keni, Číny i odjinud nasvědčují, že vývoj pokročilejších forem himinidů probíhal souběžně ve velkém zeměpisném prostoru. Pro zpřesnění časové řady uveďme, že vůbec nejstarší nálezy primátů (např. v egyptském Fajúmu) odborníci řadí až do období před 45 milióny let, tedy do starších třetihor. Ramapitékové žili o několik miliónů let později.
Nekontroverznější z našich předchůdců, přesto je i nadále za našeho předka označován. Zubní oblouk lidského typu, mozkovna 350cm3.
Jako některé druhy šimpanzů, které se vyvinuly z rodu Proconsul, Ramapithecus žil také ještě převážně na stromech světlého lesa. Ale jeho zuby dokazují, že se živil jinak než ostatní opice: zatímco většina dávných lidoopů dávala přednost měkkému ovoci, Ramapithecus žil z vydatnější, ale tužší stravy. Silná zubní sklovina, která vykazuje výrazné stopy opotřebení, a jeho široké stoličky prozrazují, že jedl ořechy, semena, kořínky a další pevnou stravu. Jeho řezáky byly kratší než u ostatních opic a menší byla také dáseň. To s sebou přineslo první přiblížení se k lidské podobě obličeje. Čelist ramapiteka byla kratší než u ostatních opic. Jeho stoličky měly, obdobně jako již u dryopiteka, stejné zvrásnění jako stoličky lidské.
Ramapithecus žil stejně jako jeho předchůdce a zároveň současník Dryopithecus ve východní Africe a jižní Asii, také pravděpodobně v Evropě a příliš se v průběhu přibližně 8 miliónů let nezměnil.